Jak nastavit zkušební dobu

Základní pravidla

• musí být sjednána písemně, jinak k ní nelze přihlížet
• nejpozději v den nástupu do práce — dodatečné sjednání není možné
• u řadových zaměstnanců nejvýše tři měsíce, u vedoucích zaměstnanců nejvýše šest měsíců
• nesmí být delší než polovina sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou
• prodlužuje se o dobu celodenních překážek v práci a celodenní dovolené

Konkrétní znění se může legislativně měnit, proto je vhodné aktuální úpravu ověřit podle platného zákoníku práce.

Postup krok za krokem

1. Rozhodněte o délce podle náročnosti role a doby potřebné k zaučení.
2. Sjednejte ji písemně v pracovní smlouvě, nejpozději v den nástupu.
3. Stanovte měřítka — podle čeho poznáte, že je zkušební doba zvládnutá.
4. Sdělte je zaměstnanci hned na začátku, ne až při vyhodnocení.
5. Naplánujte průběžnou zpětnou vazbu, například po týdnu a po měsíci.
6. Zaznamenávejte, jak se člověk osvědčuje.
7. Před koncem proveďte formální vyhodnocení a sdělte výsledek.

Jak dlouhou zvolit

Ukončení ve zkušební době

Ve zkušební době může pracovní poměr zrušit kterákoli strana, zpravidla bez uvedení důvodu. Zrušení musí být písemné.

Zákon zároveň stanoví omezení — například v době prvních čtrnácti dnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance zrušení ze strany zaměstnavatele není možné. Konkrétní podmínky je vhodné ověřit podle aktuálního znění.

Čemu se vyhnout

• sjednání zkušební doby až po nástupu — je neplatné
• ústní dohoda bez písemné formy
• nesdělení očekávání, takže zaměstnanec neví, co se hodnotí
• zpětná vazba až v poslední den zkušební doby
• používání zkušební doby jako náhrady za chybějící onboarding

Zkušební doba není náhrada za zaučení

Častou chybou je spoléhat na to, že se člověk ve zkušební době „nějak ukáže". Bez zaučení, jasných očekávání a průběžné zpětné vazby ale zkušební doba jen odhalí, že firma nového člověka nepřipravila.

Značná část odchodů ve zkušební době má příčinu na straně nástupu, ne kvalifikace kandidáta.