Publikované články: Newspeak - používání cizích slov

Verze pro tisk
Autor: JUDr. Renáta Šťastná, Ph. D. 
Managing Partner společnosti AXIAL PERSONNEL AGENCY, s.r.o.
 
Mladá fronta Dnes - duben 2008
 
Newspeak - používání cizích slov v práci

Pozorujete u požadavků firem (pokud např. shání zaměstnance) nárůst používání cizích slov či odborných termínů? Nebo se to víceméně nemění?

Náš obor je dotčen angličtinou stejně jako jiné obory navázané na mezinárodní obchod. Jsou výrazy jako například temporary help či outsourcing, které se prostě nepřekládají, nicméně jinak to s potlačováním češtiny není tak zlé. Za samozřejmost současně považuji skutečnost, že personalista české firmy je personální ředitel a si pozve kandidáty na pohovor, zatímco u mezinárodní firmy je to HR manager a zve je na interview. Míra používání angličtiny je v posledních letech už neměnná.

Pronikají cizí termíny do pracovní češtiny nejvíce z angličtiny, nebo jste si všimli tohoto trendu i u jiných jazyků?

Celosvětový obchod se odehrává v angličtině, logicky to má největší vliv na obchodní řeč i u nás. Já osobně si myslím, že čeština je natolik stabilní jazyk, že si s tímto jevem poradí. Ještě v nedávné historii jsme bojovali s germanizací, a dnes by nás u řady slov ani nenapadlo, že původně nejsou česká (fešák, hadry, mašle, lustr, pár, taška aj.), čímž chci říci, že původ oněch slov nikoho neuráží. Jiné jazyky nás tolik neovlivňují, snad jen ještě historicky latina díky svým odborným výrazům zejména v lékařství, zoologii a botanice. Pro zpestření mohu dodat, že např. lékaři se sice vysmívají manažerům pro jejich anglicizmy, sami však v žertu neváhají popsat člověka jako lucidního, benigního či dokonce maligního.

Jakých oborů (témat) se „newspeak“ nejvíce týká?

Nejvíc je určitě zasažena oblast i.t. Když spolu mluví dva i.t. technici (automaticky se mi chce použít slovo ajťáci), normální smrtelník jim nerozumí.

Co když člověk anglicizmy v práci používat nechce? Má cenu se pronikání angličtiny do pracovní češtiny bránit? Nebude mu to nakonec ztěžovat komunikaci?

Pokud má někdo k podobným výrazům výhrady, ať si nehledá práci v mezinárodním obchodě. Neříkám, že používání slov jako např. meeting, reporting, brainstorming či feedback je povinné, ale v prostředí, kde je to běžné, zjednodušuje vnitřní komunikaci a není nepřirozené. Naopak afektovaně působí například doma, protože tam zkrátka nepatří. „Dej mi feedback ASAP“ by manželce neřekl snad nikdo. Tedy doufám… Čemu se člověk může bránit, a to i v prostředí mezinárodní firmy, je počešťování anglických sloves. Mám na mysli slova jako zprocesovat, očekovat, nabrífovat, zalančovat či vymejlovat.

Jaké jsou podle Vašich zkušeností nejčastější cizojazyčné výrazy nebo zkratky, používané v pracovní mluvě?

V našem oboru se často setkáváme s cizojazyčnými názvy pozic jako např. country manager, junior controller, marchendiser, front manager aj. Běžně se používají zkratky HR, CC, FAQ, AC (lidské zdroje, zákaznické centrum, často kladené dotazy, assesment centre). Výraz Assesment centre, sick day či headcount se používá prakticky jen v angličtině. Agenturní pracovník je Contractor, chcete-li popis pozice, klient pošle o Job describtion. Cizích výrazů se tedy vkrádá spousta, přesto musím říci, že stejně jako většina českých firem, převádíme si obvykle cizí výrazy spontánně do češtiny.