On-line poradna

Verze pro tisk

On-line poradna slouží k zodpovězení dotazů z různých oblastí, a to pouze:

- uchazečům o práci (nezaměstnaným),
- našim zaměstnancům,
- našim zaměstnancům, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce u našich klientů,
- našim klientům.

Upozorňujeme, že poradna neslouží k zodpovídání dotazů zaměstnanců jiných organizací a ostatních zaměstnavatelů,  neřeší konkrétní problémy, které mohou vzniknout s vaším zaměstnavatelem, takové dotazy nám, prosím, nezasílejte, nemohou být zařazeny ani zodpovězeny. 
 

Otázka   autor: Martin Dobrovolný    datum: 29.11.2007
Dobrý den, mám uzavřenou smlouvu na dobu určitou, která končí 31. 12. 2007. Ve smlouvě je však uvedena výpovědní lhůta dva měsíce. Od ledna bych chtěl změnit zaměstnání. Musím toto oznámit nynějšímu zaměstnavateli předem, nebo jen stačí neprodloužit smlouvu? Děkuji za Vaši odpověď. Martin Dobrovolný
Odpověď   autor: Axial.cz
Je-li uvedeno konkrétní datum skončení pracovního poměru, končí pracovní poměr uvedeným dnem (ve Vašem případě uvedeno je, pracovní poměr tedy skončí 31.12.2007 automaticky). Pouze v případě, pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, mění se tím trvání pracovního poměru na dobu neurčitou.
Otázka   autor: viktor hájek    datum: 23.11.2007
Mám uzavřenu pracovní smlouvu na dobu neurčitou se zkušební dobou 3 měsíce.Počátek smlouvy 1.9.2007 nástup do práce 3.9.2007 s tim,že zkušební doba končí dle smlouvy ke dni 1.12.2007.Od dnešního dne mi začala ovšem běžet pracovní neschopnost,která zdá se potrvá cca 14 kalendářních dnu.O kolik se v tomto případě zkušební doba prodlužuje,zda o pracovní dny nebo o kalendářní?A zda se vubec prodlužuje?Děkuji předem za Vaši odpověd.Hájek Viktor
Odpověď   autor: Axial.cz
Zkušební doba je upravena § 35 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Odstavec 2 uvádí, že doba překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, se do zkušební doby nezapočítává. Logicky z toho vyplývá, že by se zkušební doba měla o tuto dobu prodlužovat, ale to je v současné době velice spornou výkladovou otázkou. Podle zákoníku práce nesmí být zkušební doba delší než 3 měsíce po sobě jdoucí, tedy např. od 1. ledna do 31. března. Pokud bude zaměstnanec například celý únor v pracovní neschopnosti, doba překážky v práci se mu sice do zkušební doby nezapočítá, ale co dál? Pokud by se zkušební doba prodloužila o zameškané dny, bude pak trvat celkově déle než 3 měsíce, což je v rozporu s textem zákona. V zákoníku práce nyní chybí jednoznačné ustanovení o tom, že o dobu překážek v práci se zkušební doba prodlužuje (zdroj: Zákoník práce s komentářem k 1.1.2007, kolektiv autorů JUDr. Jakubka, JUDr. Hloušková, JUDr. Hofmannová, Mgr. Schmied, JUDr. Šubertová, Mgr. Tomandlová, JUDr. Trylč)
Otázka   autor: ivana    datum: 20.11.2007
Do kdy musím dát výpověď ve zkušební době? nástup byl 10.9.2007. díky.
Odpověď   autor: Axial.cz
Záleží na tom, v jaké délce máte zkušební dobu uvedenou ve smlouvě. Většinou bývá 3 měsíce, ale může být i kratší. Rozvázat pracovní pracovní poměr ve zkušební době můžete kdykoli, z jakéhokoli důvodu nebo i bez uvedení důvodu. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době má být doručeno druhému účastníku zpravidla alespoň 3 dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit.
Otázka   autor: Marika Švejdová    datum: 20.11.2007
Dobrý den, ráda bych věděla, jak a z čeho se vypočítává nemocenská? Děkuji předem za odpověd.
Odpověď   autor: Axial.cz
Výpočet nemocenského není úplně jednoduchý. Velmi zjednodušeně řečeno činí nemocenské za první 3 dny pracovní neschopnosti 25% a za další dny 69% denního vyměřovacícho základu. Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářeních dnů, připadajících na rozhodné období. Rozhodným obdobím je většinou období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, v němž vznikla pracovní neschopnost. Částka denního vyměřovacícho základu se však ještě dále upravuje - za dobu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti se z částky do 550 Kč počítá 90%, z částky 550-790 Kč se počítá 60% a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží, od 15.tého dne pracovní neschopnosti se částka do 550 Kč počítá v plné výši, z částky 550-790 Kč se počítá 60% a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží.
Maximální DVZ činí za prvních 14 dnů 639 Kč, od 15. dne 694 Kč. Maximální denní výše nemocenského činí 160 Kč za první 3 dny pracovní neschopnosti, 441 Kč od 4. do 14. dne a 479 Kč od 15. dne pracovní neschopnosti.
Otázka   autor: zuzana Čornyjová    datum: 19.11.2007
Dobrý den.
Má zaměstnavatel právo časově omezit dobu po kterou doprovázím nezletilé zdravotně postižené dítě u lékaře? Zaměstnavatel stanovil, 2 hodinovou lhůtu pro doprovod k lékaři je-li to v místě sídla firmy a 5 hodin je-li lékař v Praze. Stanovená doba samozřejmě neodpovídá skutečné potřebě a době čekání u jednotlivých vyšetření a je-li delší nutí mě zaměstavatel čerpat dovolenou. Děkuji za odpověď.
Odpověď   autor: Axial.cz
Na uvedenou problematiku se vztahuje ustanovení § 199 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a prováděcího předpisu, tj. přílohy k nařízení vlády 590/2006 Sb. (okruh a rozsah jiých důležitých osobích překážek v práci). Z těchto ustanovení je zřejmé, že zaměstnanec má nárok na povolené volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení. Pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu (a to s náhradou mzdy, pokud jde o doprovod manžela, druha, dítěte, rodiče a prarodiče). Zaměstnavatel nemá právo omezovat uvedenou dobu povoleného volna, avšak o povolené volno musíte předem požádat.
Otázka   autor: Renata Buchtová    datum: 19.11.2007
Dobrý den, jsem studenta a v červenci jsem měla brigádu, kde jsem podepsala prohlášení. Od srpna chodím pravidelně na jinou brigádu přes agenturu, kde sem také podepsala prohlášení. Ani jeden měsíc jsem si ale nevydělala více jak 5000 Kč. Zajímalo by mě, jestli je nějaká možnost vrácení přeplatku daně, případně jaké doklady si mám od koho vyžádat. Děkuji
Odpověď   autor: Axial.cz
O přeplatek daně může poplatník požádat formou žádosti o roční zúčtování daně u svého posledního zaměstnavatele v kalendářním roce. O roční zúčtování může požádat pouze poplatník, který není povinen podat daňové přiznání podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. V případě, že jste podepsala Prohlášení, nezáleží na výši zúčtovaného příjmu, na roční zúčtování máte nárok. O roční zúčtování musíte požádat nejpozději do 15.2. následujícího roku a doložit do tohoto data všechny příslušné doklady (potvrzení o příjmu od všech zaměstnavatelů v příslušném roce, potvrzení o studiu a podobně), případný přeplatek na dani Vám zaměstnavatel vrátí nejpozději v doplatku mezd za březen.
Otázka   autor: M.V.    datum: 19.11.2007
Dobrý den. Chci se zeptat, jestli má zaměstnavatel právo krátit stravné na zahraniční cestu v zmyslu, že zaplatí jenom to, co jsem za pracovní cestu minul na jídlo a pod., teda co můžu vydokladovat. Je stanoveno v zákoníku práce, že poskytnuté stravné lze krátit jenom v případě zabezpečení jídla a jinak mi připadá v celkové výši? Děkuji za odpověď.
M.V.
Odpověď   autor: Axial.cz
Stravné při zahraniční pracovní cestě upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Na stravné v základní výši vzniká nárok, jestliže doba strávená na pracovní cestě mimo území ČR je vyšší než 12 hodin (při době 6-12 hodin se poskytuje polovina a 1-6 hodin čtvrtina základní sazby). Bylo-li zaměstnanci poskytnuto jídlo, které ma charakter snídaně, oběda nebo večeře, je zaměstnavatel oprávněn stravné krátit až o 25% za každé jídlo (v případě kratších cest než 12 hodin jsou procenta krácení odlišná). Nesjedná-li ale zaměstnavatel míru krácení před vysláním na cestu, náleží stravné v plné výši. Kolik jste vyčerpal ze stravného, nemusíte zaměstnavateli nijak prokazovat, prokazují se pouze další výdaje v souvislosti s pracovní cestou, např. taxi, letištní poplatky a podobně.
Otázka   autor: michaela    datum: 16.11.2007
Dobry den, jsem student kombinovaneho studia mladsi 26 let a zaroven od cervna tohoto roku jsem se stala OSVC. Chtela jsem se zeptat, zda si mohu odecist slevu na dani za studenta a v jake vysi, pokud podnikam pouze 7 mesicu z roku?

Rada bych poznamenala, ze ackoliv jsem student kombinovaneho studia, skola za mne stale plati socialni a zdravotni pojisteni.

Dekuji,

Michaela

Odpověď   autor: Axial.cz
Ano, slevu na dani si uplatnit můžete, a to až do věku 26 let (při studiu v doktorském programu až do 28 let). Sleva na dani se poskytuje za období, kdy jste studentem (soustavná příprava na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře), nezáleží tedy na tom, kolik měsíců v roce pracujete. Sleva na studenta činí 200 Kč měsíčně, tj. 2.400 za rok, pokud jste se soustavně připravovala na budoucí povolání celý rok.
Otázka   autor: Jaromir Krejci    datum: 11.11.2007
Dobrý den.
Slyšel jsem, že zaměstnanec ve výpovědní době (výpověď podá zaměstnanec) má nárok na hledání nového zaměstnání (účasti na pohovorech u jiného potenciálního zaměstnavatele) i v pracovní době a zaměstnavatel mu toto musí umožnit. Rád bych se zeptal, zda je to pravda (v zákoníku práce jsem to nenašel) a pokud ano, tak v jaké míře (hodin týdně apod.). Děkuji.
Odpověď   autor: Axial.cz
Uvedenou problematiku najdete v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, §199 (obecná formulace) a nařízení vlády č. 590/2006 Sb. (okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci). Podle uvedeného nařízení vlády se v těchto případech poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy (v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele s náhradou mzdy). Citace: "Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat."
Otázka   autor: M.H.    datum: 11.11.2007
Dobrý den! Mám jen základní vzdělání a nemám v právu přehled, tak bych se rád zeptal na jednu věc, i když to asi bude banalita. Pracuji už několik let na částečný úvazek jako doručovatel tisku s výdělkem cca 4000 kč/měs. Od srpna jsem začal pracovat na další částečný úvazek na DPČ jako asistent u postižených, tuto činnost jsem ukončil v průběhu října a po tu dobu můj výdělek zde nikdy nepřesáhl 5000 kč/měs. Zajímalo by mě, zda mám vyplňovat daňové přiznání, informace o tom jsem zatím dostal dost rozporuplné. Prý musím, když jsem měl souběžně dva příjmy, ale taky jsem se dozvěděl, že když druhý příjem nepřesáhne těch 5000 kč, daní se 15% jako samostatný základ a přiznání se už dělat nemusí. Rád bych v tom měl jasno. A taky jsem se dozvěděl, že tak jako tak mám na konci roku podepsat nějaké Přiznání, tak bych se chtěl zeptat, kde a u koho. U druhého zaměstnavatele, než jsem činnost ukončil, jsem ho podepisoval, ale nevím, jestli je to ono. Děkuji za odpověď. M.H.
Odpověď   autor: Axial.cz
Povinnost podat daňové přiznání ve Vašem případě vyplývá z toho, u kterého ze zaměstnavatelů jste měl v uvedeném období podepsáno Prohlášení poplatníka daně z příjmu (růžový dvojlist). Pokud pracujete dlouhodobě v jednom zaměstnání, pravděpodobně ho máte podepsáno tam (jako doručovatel). Následně jste začal pracovat na dohodu o činnosti, a pokud jste prohlášení nepodepsal (jestli jste ho měl podepsáno jako doručovatel, ani jste ho podepsat nemohl), záleželo na výši příjmů v jednotivých měsících. Požádejte zaměstnavatele, u něhož jste vykonával DPČ, o vystavení Potvrzení o zdanitelných příjmech. Jestliže Vám toto potvrzení vystaví, budete povinen podat klasické daňové přiznání k finančním úřadu. Jestliže Vám ho nevystaví a sdělí Vám, že Vaše příjmy byly daněny srážkovou daní, neboť ani v jenom měsíci nepřesáhly částku Kč 5.000 (hrubého), nemusíte daňové přiznání podávat, srážková daň je daní konečnou a do žádného daňového přiznání se příjmy takto daněné nezahrnují. Pokud tedy budete mít v případě DPČ uplatněnu srážkovou daň, nejedná se o souběh příjmů a můžet požádat svého hlavního zaměstnavatele, u něhož máte podepsáno "Prohlášení", o provedení ročního zúčtování daně (to je to, co máte podepsat na konci roku, resp. nejpozději do 15.2. roku následujícího). Váš zaměstnavatel Vám potom měsíčně srážené zálohy na daň přepočítá a případný rozdíl vzniklý z ročního zúčtování Vám vrátí. Uvedená problematika je obsažena v několika ustanoveních zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů.