Publikované články: Nový zákoník práce

Autor: JUDr. Renáta Šťastná, Ph.D.
jednatelka AXIAL PERSONNEL AGENCY, s.r.o.

Lidové noviny - březen 2007

Nový zákoník práce

1. Jaké jsou hlavní změny v zákoníku práce?
Z mého pohledu je klíčové nové pojetí celé normy, a to v tom smyslu, že navazuje na ústavní princip „co není zakázáno, je dovoleno“. Tím poskytuje zaměstnavatelům a zaměstnancům větší volnost při sjednávání dohod a smluv. Přesněji řečeno, neposkytuje – deklaruje.
 
2. Je tedy zákoník revoluční?
Výše zmíněnou změnou pojetí se sice dostane do učebnic, bohužel v praxi k žádné změně nedošlo. Zákoník zůstává nadále příliš rigidní. Konkrétně mám na mysli každému známou problematiku výpovědi. Místo aby zákon umožňoval volné přecházení mezi pracovními poměry, máme tu výčet povolených důvodů a lhůt.  V nepružnosti pracovních vztahů je České republika téměř jedničkou. Dokonce i Francie je liberálnější, a to je co říci. Kdybychom zaměstnancům a zaměstnavatelům dali větší smluvní volnost, zvýší se produktivita práce, která je v naší zemi mimořádně nízká.
 
3. Co nového přináší nový zákoník absolventům?
Nový zákoník převzal definici absolventa z předchozí právní úpravy. Je jím takový zaměstnanec, který nastoupí do zaměstnání odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho odborné praxe nedosáhla od ukončení studia 2 let. Podobně jako dříve i nyní je zaměstnavatel povinen postarat se o zabezpečení odborné praxe u absolventů škol s tím, že nově se odborná praxe výslovně považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Podstatná změna právní úpravy postavení absolventů proběhla před dvěmi lety. Od té doby je možné uzavírat s absolventy pracovní poměry na dobu určitou.
 
4. Zvýhodňuje zákoník zaměstnance či absolventy nebo je tomu naopak?
Pro absolventy vyšších škol se příliš nemění. Na rozdíl od nich změnu zaznamenali absolventi učilišť a takových středních škol, kdy do práce nastupují před věkem 18 let. Podle nového zákoníku je stanovena maximální délka týdenní pracovní doby na 30 hodin týdně a denní směna na nejvýše 6 hodin. Samozřejmě se to netýká jen absolventů, ale všech mladistvých. Dřívější hranice 16 let se mi jeví logičtější, správnější. Většina mladých, zejména na střední škole, má šanci na přivýdělek jen o prázdninách. Proč by 17-ti letý student nemohl odpracovat řádnou směnu? Jako nezbytné omezení chápu výčet okruhu zakázaných prací, nošení břemen, práci v noci apod.
 
5. A co na to sami mladiství?
S jejich zájmem o práci se v agentuře setkáváme často hlavně v létě. Každý si chce během prázdnin přivydělat. Nyní budeme muset řadu z nich zklamat, na běžnou směnu mladistvého studenta poslat nelze. Považuji to za chybu.
 
6. Zákoník práce vzbudil velkou nevoli mezi zaměstnavateli, jakou má podle Vás největší slabinu?
Zákoník práce podle mého příliš reguluje a nepřináší nic nového pro uvolnění pracovního trhu. Zejména podmínky pro ukončení pracovního poměru jsou i nadále nepřiměřené.
 
7. Zákoník nabyl účinnosti na Nový rok. Lze v praxi pozorovat nějakou významnou změnu, kterou přinesl?
Starosti některým zaměstnavatelům, například zdravotnickým zařízením, dělají nové limity přesčasové práce. Ve většině nemocnic je aplikace zákoníku značně problematická, ne-li nemožná.
Z vlastní praxe mohu také připojit, že v rozporu s potřebami trhu je upraveno agenturní zaměstnávání. V této oblasti nový zákoník kopíruje úpravu z roku 2004, nic nového nepřináší. A tak pokračuje stav nevyhovující studentům potřebujícím praxi a přivýdělek a ani zaměstnavatelům. Cesta krátkodobé brigády přes agenturu je totiž natolik zbyrokratizována, že naprosto neodpovídá potřebám na trhu práce.