Na uvedenou problematiku se vztahuje ustanovení § 199 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a prováděcího předpisu, tj. přílohy k nařízení vlády 590/2006 Sb. (okruh a rozsah jiých důležitých osobích překážek v práci). Z těchto ustanovení je zřejmé, že zaměstnanec má nárok na povolené volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení. Pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu (a to s náhradou mzdy, pokud jde o doprovod manžela, druha, dítěte, rodiče a prarodiče). Zaměstnavatel nemá právo omezovat uvedenou dobu povoleného volna, avšak o povolené volno musíte předem požádat.

O přeplatek daně může poplatník požádat formou žádosti o roční zúčtování daně u svého posledního zaměstnavatele v kalendářním roce. O roční zúčtování může požádat pouze poplatník, který není povinen podat daňové přiznání podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. V případě, že jste podepsala Prohlášení, nezáleží na výši zúčtovaného příjmu, na roční zúčtování máte nárok. O roční zúčtování musíte požádat nejpozději do 15.2. následujícího roku a doložit do tohoto data všechny příslušné doklady (potvrzení o příjmu od všech zaměstnavatelů v příslušném roce, potvrzení o studiu a podobně), případný přeplatek na dani Vám zaměstnavatel vrátí nejpozději v doplatku mezd za březen.

Stravné při zahraniční pracovní cestě upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Na stravné v základní výši vzniká nárok, jestliže doba strávená na pracovní cestě mimo území ČR je vyšší než 12 hodin (při době 6-12 hodin se poskytuje polovina a 1-6 hodin čtvrtina základní sazby). Bylo-li zaměstnanci poskytnuto jídlo, které ma charakter snídaně, oběda nebo večeře, je zaměstnavatel oprávněn stravné krátit až o 25% za každé jídlo (v případě kratších cest než 12 hodin jsou procenta krácení odlišná). Nesjedná-li ale zaměstnavatel míru krácení před vysláním na cestu, náleží stravné v plné výši. Kolik jste vyčerpal ze stravného, nemusíte zaměstnavateli nijak prokazovat, prokazují se pouze další výdaje v souvislosti s pracovní cestou, např. taxi, letištní poplatky a podobně.

Ano, slevu na dani si uplatnit můžete, a to až do věku 26 let (při studiu v doktorském programu až do 28 let). Sleva na dani se poskytuje za období, kdy jste studentem (soustavná příprava na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře), nezáleží tedy na tom, kolik měsíců v roce pracujete. Sleva na studenta činí 200 Kč měsíčně, tj. 2.400 za rok, pokud jste se soustavně připravovala na budoucí povolání celý rok.

Uvedenou problematiku najdete v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, §199 (obecná formulace) a nařízení vlády č. 590/2006 Sb. (okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci). Podle uvedeného nařízení vlády se v těchto případech poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy (v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele s náhradou mzdy). Citace: "Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat."

Povinnost podat daňové přiznání ve Vašem případě vyplývá z toho, u kterého ze zaměstnavatelů jste měl v uvedeném období podepsáno Prohlášení poplatníka daně z příjmu (růžový dvojlist). Pokud pracujete dlouhodobě v jednom zaměstnání, pravděpodobně ho máte podepsáno tam (jako doručovatel). Následně jste začal pracovat na dohodu o činnosti, a pokud jste prohlášení nepodepsal (jestli jste ho měl podepsáno jako doručovatel, ani jste ho podepsat nemohl), záleželo na výši příjmů v jednotivých měsících. Požádejte zaměstnavatele, u něhož jste vykonával DPČ, o vystavení Potvrzení o zdanitelných příjmech. Jestliže Vám toto potvrzení vystaví, budete povinen podat klasické daňové přiznání k finančním úřadu. Jestliže Vám ho nevystaví a sdělí Vám, že Vaše příjmy byly daněny srážkovou daní, neboť ani v jenom měsíci nepřesáhly částku Kč 5.000 (hrubého), nemusíte daňové přiznání podávat, srážková daň je daní konečnou a do žádného daňového přiznání se příjmy takto daněné nezahrnují. Pokud tedy budete mít v případě DPČ uplatněnu srážkovou daň, nejedná se o souběh příjmů a můžet požádat svého hlavního zaměstnavatele, u něhož máte podepsáno "Prohlášení", o provedení ročního zúčtování daně (to je to, co máte podepsat na konci roku, resp. nejpozději do 15.2. roku následujícího). Váš zaměstnavatel Vám potom měsíčně srážené zálohy na daň přepočítá a případný rozdíl vzniklý z ročního zúčtování Vám vrátí. Uvedená problematika je obsažena v několika ustanoveních zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů.

Povinnost platit pojistné mají mimo jiné osoby bez zdanitelných příjmů podle § 10 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, a to z minimálního vyměřovacího základu dle § 3b stejného zákona. V případě Vaší dcery záleží na tom, v jakém období byla posuzována jako osoba, za niž hradí pojistné stát a kdy toto období skončilo. Tuto informaci Vám poskytne škola, ale podle Vámi uvedených informací Vaší dceři povinnost hradit pojistné jako osobě bez zdanitelných příjmů vznikla k prvnímu dni přerušení studia v roce 2005.

Záleží na tom, zda jste ve druhém zaměstnání podepsala Prohlášení poplatníka daně z příjmů (růžový dvojlist). Že neuplatňujete nikde jinde vyplývá automaticky z podpisu tohoto formuláře, neboť ho dvakrát podepsat na stejné období nemůžete. Jestliže jste tedy tento formulář skutečně nepodepsala a zaměstnavatel Vám uplatňoval slevy na dani, nepostupoval správně a nemá nárok na vrácení chybně zúčtovaných částek. V případě, že byste ho však podepsala (tedy u dvou zaměstnavatelů) a na Vaši chybu se následně přišlo, bude situace opačná, chyba bude na Vaší straně a rozdíl budete muset vrátit. Zaměstnavatel by s Vámi v takovém případě musel uzavřít dohodu o srážkách ze mzdy nebo jinou dohodu, nebudete-li v následujícím období mít žádný příjem, např. dohodu o uznání závazku a jeho splátkách.

Otázku, zda uzavřít se zaměstnancem dohodu o provedení práce nebo dohodu o činnosti, nemůžete posuzovat podle toho, zda Vám přijde zbytečné hradit sociální a zdravotní pojištění... Ustanovení, týkající se uzavírání dohod mimo pracovní poměr, jsou uvedena v § 74-77 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Tato ustanovení skutečně neuvádí podrobné podmínky, za nichž je možné tyto dohody uzavřít. Záleží na zaměstnavateli, jak situaci posoudí a která z dohod mimo pracovní poměr bude na výkon uvedené činnosti nejvhodnější. V praxi jsme se setkali se stanovisky kontrolních orgánů, že dohoda o provedení práce nemá být uzavřena na opakující se práci, ačkoli tento výklad vychází pravděpodobně z aplikace "starého" zákoníku práce, kde byla ustanovení týkající se dohod mimo pracovní poměr mnohem podrobnější a např. specifikovala, že v dohodě o provedení práce musí být vymezen pracovní úkol a sjednaná odměna za jeho provedení - současný zákoník práce žádné takovéto podrobnosti neuvádí.

Výpověď můžete podat kdykoli, i v době pracovní neschopnosti, a to z jakéhokoli důvodu nebo i bez uvedení důvodu. Výpovědní doba činí nejméně dva měsíce a začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a standartně končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Pracovní poměr můžete ukončit také dohodou se zaměstnavatelem (§ 49 a 50 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce).