V případě, že máte uzavřenu dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměsstnanci k vyúčtování, odpovídáte v plné výši za schodek, vzniklý na těchto hodnotách, jestliže neprokážete, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez Vašeho zavinění. Je-li schodek zaměstnavatelem prokázán (např. inventarizací), jste povinen jej v plné výši uhradit. Je možné např. uhradit celou výši schodku najednou, ale většinou se za tímto účelem uzavírá se zaměstnavatelem dohoda o srážkách ze mzdy k vyrovnání závazku, splátky jsou tedy dle platných předpisů možné. Uvedená dohoda musí být uzavřena písemně (§252 až 254 a § 327 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce).

V tomto případě by bylo vhodné zaslat jeden životopis a jeden průvodní dopis, v němž uvedete zájem o obě pozice ve společnosti. Vzor průvodního dopisu najdete v sekci Poradna-Dokumenty ke stažení.

Na uvedenou problematiku se vztahuje ustanovení § 199 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a prováděcího předpisu, tj. přílohy k nařízení vlády 590/2006 Sb. (okruh a rozsah jiých důležitých osobích překážek v práci). Z těchto ustanovení je zřejmé, že zaměstnanec má nárok na povolené volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení. Pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu (a to s náhradou mzdy, pokud jde o doprovod manžela, druha, dítěte, rodiče a prarodiče). Zaměstnanec nárok na pracovní volno k doprovodu dítěte k lékaři má, i když má manželku na mateřské dovolené. Avšak uvedené ustanovení poskytuje dost široký prostor k posouzení, zda uvedený doprovod byl nezbytný a ošetření nebylo možno provést mimo pracovní dobu. Vzhledem k tomu a Vámi uváděnému směnnému provozu nutnost poskytnutí pracovního volna v tomto případě pravděpodobně nevznikne, neboť vyšetření bude zřejmě možné naplánovat mimo pracovní dobu zaměstnance.

V případě, že jste měla uzavřenu dohodu o činnosti, je postup personální agentury při výpočtu odměny správný. Sociální a zdravotní pojištění je povinen hradit každý zaměstnanec v takovém pracovněprávním vztahu, z něhož vzniká účast na pojištění. Jedinou výjimkou jsou tedy dohody o provedení práce, z nichž účast na pojištění nevzniká, a dále nahodilá příležitostná zaměstnání, která neměla trvat a ani netrvala déle než 7 dnů po sobě jdoucích a nebo taková zaměstnání, v nichž příjem nedosáhl ani 400 Kč (tj. ani z dohody o činnosti by se v případě výdělku do 400 Kč nebo v případě jejího trvání do 7 dnů nesráželo pojištění). Výpočet je v pořádku, z hrubé mzdy 700 Kč bylo sraženo dle platných právních předpisů 8% sociální 4,5% zdravotní pojištění, což je 88 Kč. Pojistné bude tedy sraženo v tomto stejném procentu i z vaší mzdy za srpen.
Potvrzení o studiu po vás agentura požaduje také správně, protože pokud byste ho nedoložila, vaše odvody by byly mnohem vyšší - nebyla by vám uplatněna sleva na dani na studenta a na zdravotním pojištění byste byla povinna odvádět z minimální mzdy, tj. z 8.000, i když byste skutečně měla mzdu 700 Kč (jedná se o tzv. dorovnání vyměřovacího základu zdravotního pojištění do povinného minima).
Vaši známí, kterým není mnohdy sráženo žádné pojištění, jak uvádíte, pravděpodobně pracují na jiný typ smlouvy, nejpravděpodobnější je dohoda o provedení práce, z níž se pojištění nesráží, neboť nezakládá účast na pojištění.

Dle ustanovení § 310, odst. 1 až 6 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, může zaměsstnavatel se zaměstnancem uzavřít konkurenční doložku, tj. dohodu, v níž se zaměstnanec zavazuje zdržet se po určitou dobu po skončení zaměstnání výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo měla vůči němu soutěžní povahu. Dohoda musí být uzavřena písemně a součástí dohody musí být závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši průměrného měsíčního výdělku, a to za každý měsíc plnění závazku. Máte-li tedy sjednánu tuto dohodu s bývalým zaměstnavatelem a zaměstnavatel vám vyplácí peněžité vyrovnání, postupuje zaměstnavatel správně. Jestliže Vám peněžité vyrovnání nevyplácí, dohoda automaticky zaniká.
Je však možné, že nemáte uzavřenu dohodu dle tohoto ustanovení, ale dohodu k ochraně obchodního tajemství podle ustanovení § 17 až 20 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Porušení obchodního tajemství, které se vztahuje i bez dalšího smluvního ujednání na zaměstnance a bývalé zaměstnance, je charakterizováno v § 51 obchodního zákoníku. V takovém případě má zaměstnavatel nárok na přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení, pokud k porušení obchodního tajemství došlo. Porušováním obchodního tajemství je jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije ochodní tajemství, o němž se dověděl tím, že tajemství mu bylo svěřeno nebo se stalo jinak přístupným na základě jeho pracovního vztahu k zaměstnavateli nebo na základě jiného vztahu.

Problematiku týkající se pracovního řádu upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 305 a 306. Dle těchto ustanovení je pracovní řád zvláštním druhem vnitřního předpisu a je pro zaměstnance závazný i bez jeho podpisu. Zaměstnavatel je pouze povinen zaměstnance s pracovním řádem seznámit. Pracovní řád však nesmí být v rozporu s platnými právními předpisy a ostatními ustanoveními zákoníkem práce.
Problematiku uvedenou v druhé části dotazu řeší stejný zákon v ustanovení § 304. Zaměstnanci smějí vykonávat vedle svého zaměstnání výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho souhlasem. Výdělečnou činností je třeba rozumět jakoukoli aktivní činnost bez ohledu na právní vztah, v jakém je realizována. Ostatní činnosti, které nejsou shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele, mouhou zaměstnanci vykonávat bez jakéhokoli omezení. Není tudíž přípustné omezovat další výdělečnou činnost zaměstnance v pracovní smlouvě, pracovní řádu, popřípadě podmiňovat její výkon souhlasem zaměstnavatele. Pokud by se zaměstnavatel dohodl vpracovní smlouvě se zaměstnancem na podmínkách, které jsou v rozporu s právním předpisem nebo jimiž by se zaměstnanec předem vzával svých práv, byla by tato část smlouvy neplatná.

Uvedená problematiku řeší zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce, v ustanoveních § 227 až 235. Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít tzv. kvalifikační dohodu, jejiíž součástí je zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejvýše však 5 let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, pokud závazek setrvání v zaměstnání nesplní. Povinnost zaměstnance k úhradě nákladů nevzniká, pokud pracovní poměr skončil výpovědí danou zaměstnavatelem (podrobnosti viz § 235, odst. 3). Je tedy nutné posoudit, zda ve vašem případě jde o školení k výkonu práce nebo o školení za účelem prohloubení nebo zvýšení kvalifikace.

V případě, že se jedná o odměny členů statutárních orgánů, které jsou dle § 6, odst. 1, písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, příjmem ze závislé činnosti, společné zdanění s dohodou o provedení práce ve stejné organizaci je správné. Dle § 38 h, odst. 1 stejného zákona plátce vypočte zálohu na daň z příjmu fyzických osob ze základu pro výpočet zálohy, kterým je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc.

Po dobu studia do dovršení věku 26 let je za Vás plátcem pojistného stát. Od dovršení věku 26 let musíte platit své zdravotní pojišťovně 13,5% z minimálního vyměřovacího základu, kterým je v současné době částka Kč 8.000,-, tj. pojistné Kč 1.080,-.
V případě, že nastoupíte do zaměstnání (netýká se dohod o provedení práce), stává se plátcem pojistného zaměstnavatel, který bude pojištění odvádět z Vašeho vyměřovacícho základu poměrem 4,5% zaměstnanec a 9% zaměstnavatel. V případě, že v zaměstnání nedosáhnete příjmu 8.000,-, pojistné bude přesto odvedeno z této částky (bude Vám tzv. dorovnán vyměřovací základ pro zdravotní pojištění) - v takovém případě již sama platit pojistné nemusíte (§ 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, § 2 a 3, odst. 1 a 6 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění).

Pokud se týká sociálního pojištění, není třeba žádné doplácet (§ 3 zákona č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální pojištění). Zdravotní pojištění si bude kamarádka muset doplatit pouze za měsíc srpen z minimálního vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění a to ve výši Kč 1.080,- na účet své zdravotní pojišťovny (§ 5, písm. c zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a § 10 zákona č. 592/1992 Sb., o pojisntém na všeobecné zdravotní pojištění). Za měsíc červenec pojistné na zdravotní pojištění hradí stát a za měsíc září již nový zaměstnavatel (doplňující zdroj: zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra).