Otázka autor: Tereza datum: 04.12.2007
Mám dotaz kolik mě muže byt nejmín roku abych mohla chodit na brigadu.Protože někde se píše že se muže až od šestnacti.A jsetli se muže chodit i v patnacti ,jaky to mužou byt brigady a kolik hodit mužu dělat denně.
Můžete pracovat od 15ti let, ale nejdříve po ukončení povinné školní docházky (což většinou bývá kolem 16tého roku věku). Mladistvým zaměstnancům jsou dle § 245-246 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zakázány některé druhy prací (nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví, práce pod zemí a podobně), práce v noci a přesčas. Pracovat můžete v souhrnu maximálně 30 hodin týdně u všech případných zaměstnavatelů.
Otázka autor: Kratina datum: 01.12.2007
Jsem brigádníkem v KFC 2 měsíce. Stal se mi pracovní úraz. Na co mám nárok? Děkuji za odpověď.
Jakub Kratina
Záleží na typu uzavřeného pracovněprávního vztahu a sjednaného rozsahu práce. Pokud jste nemocensky pojištěn, po sepsání protokolu o pracovním úrazu a doložení dokladu o pracovní neschopnosti jsou základními nároky výplata rozdílu mezi nemocenskými dávkami a průměrným výdělkem, kterého jste dosahoval před pracovním úrazem, dále částka na bolestné, případně částka za ztížení společenského uplatnění, obojí dle posouzení lékaře. Náhrady vyplácí zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo.
Otázka autor: Brychta Jindřich datum: 01.12.2007
Zdravím.Jsem 18ltý student.Chystám se jít od nového roku na brigádu(bauhaus) a zajímalo by mě kolik můžu mít nejvíce odpracovaných hdin za měsíc.Děkuji za odpověď...přeji krásný den.Brychta Jindřich
V případě, že budete konat práci na základě dohody o provedení práce, u jednoho zaměstnavatele nesmí rozsah této dohody překročit 150 hodin v kalendářním roce. Avšak můžete mít uzavřeno několik takových dohod u různých zaměstnavatelů. Pokud budete pracovat na základě dohody o činnosti, rozsah práce z této dohody nesmí být vyšší, než je polovina stanovené týdenní pracovní doby (což obvykle činí 20 hodin týdně). Dodržování tohoto nejvýše přípustného rozsahu se ale posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejvýše však za dobu 52 týdnů (tj. můžete pracovat některé dny méně a některé dny více tak, aby průměr za celou dobu trvání dohody nepřekročil 4 hodiny denně u zaměstnavatele, jehož plná pracovní doba je 8 hodin denně). Stejně jako u DPP se jedná o rozsah práce u jednoho zaměstnavatele, to znamená, že můžete mít uzavřeno více dohod u různých zaměstnavatelů.
Otázka autor: zdenek datum: 29.11.2007
Dobrý den
Může mi dát zaměstnavatel neplacené volno když pro mě nemá dočasně práci. Nebo může mi dát na tuto dobu dovolenou ,nebo náhradní volno,které mám naddělané c pracovní bance. Děkuji
V tomto případě záleží na tom, zda máte uzavřen pracovní poměr, jak máte rozloženu pracovní dobu (zda nepracujete na tzv. konto pracovní doby) a nebo zda pracujete na základě některé z dohod mimo pracovní poměr. Obecně platí, že se v případě překážek v práci na straně zaměstnavatele postupuje podle ustanovení § 207 až 210 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, tj. zaměstnavatel poskytuje po dobu překážek v práci svému zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu ve výši 60-100% průměrného výdělku. Neplacené volno Vám zaměstnavatel nařídit nemůže, pokud se týká dovolené, dobu jejího čerpání určuje zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání dovolené. Předpokládal-li tedy zaměstanvatel, že v určitém období pro Vás práci mít nebude, mohl na tuto dobu určit čerpání dovolené. Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené pouze na dobu některých překážek v práci na straně zaměstnance. Zaměstnavatel také může nařídit hromadné čerpání dovolené z provozních důvodů, které nesmí činit více než 2 týdny. Doplňuící dotazy včetně upřesnění pracovní smlouvy a jejích podmínek můžete zaslat e-mailem.
Otázka autor: Martin Dobrovolný datum: 29.11.2007
Dobrý den, mám uzavřenou smlouvu na dobu určitou, která končí 31. 12. 2007. Ve smlouvě je však uvedena výpovědní lhůta dva měsíce. Od ledna bych chtěl změnit zaměstnání. Musím toto oznámit nynějšímu zaměstnavateli předem, nebo jen stačí neprodloužit smlouvu? Děkuji za Vaši odpověď. Martin Dobrovolný
Je-li uvedeno konkrétní datum skončení pracovního poměru, končí pracovní poměr uvedeným dnem (ve Vašem případě uvedeno je, pracovní poměr tedy skončí 31.12.2007 automaticky). Pouze v případě, pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, mění se tím trvání pracovního poměru na dobu neurčitou.
Otázka autor: viktor hájek datum: 23.11.2007
Mám uzavřenu pracovní smlouvu na dobu neurčitou se zkušební dobou 3 měsíce.Počátek smlouvy 1.9.2007 nástup do práce 3.9.2007 s tim,že zkušební doba končí dle smlouvy ke dni 1.12.2007.Od dnešního dne mi začala ovšem běžet pracovní neschopnost,která zdá se potrvá cca 14 kalendářních dnu.O kolik se v tomto případě zkušební doba prodlužuje,zda o pracovní dny nebo o kalendářní?A zda se vubec prodlužuje?Děkuji předem za Vaši odpověd.Hájek Viktor
Zkušební doba je upravena § 35 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Odstavec 2 uvádí, že doba překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, se do zkušební doby nezapočítává. Logicky z toho vyplývá, že by se zkušební doba měla o tuto dobu prodlužovat, ale to je v současné době velice spornou výkladovou otázkou. Podle zákoníku práce nesmí být zkušební doba delší než 3 měsíce po sobě jdoucí, tedy např. od 1. ledna do 31. března. Pokud bude zaměstnanec například celý únor v pracovní neschopnosti, doba překážky v práci se mu sice do zkušební doby nezapočítá, ale co dál? Pokud by se zkušební doba prodloužila o zameškané dny, bude pak trvat celkově déle než 3 měsíce, což je v rozporu s textem zákona. V zákoníku práce nyní chybí jednoznačné ustanovení o tom, že o dobu překážek v práci se zkušební doba prodlužuje (zdroj: Zákoník práce s komentářem k 1.1.2007, kolektiv autorů JUDr. Jakubka, JUDr. Hloušková, JUDr. Hofmannová, Mgr. Schmied, JUDr. Šubertová, Mgr. Tomandlová, JUDr. Trylč)
Otázka autor: ivana datum: 20.11.2007
Do kdy musím dát výpověď ve zkušební době? nástup byl 10.9.2007. díky.
Záleží na tom, v jaké délce máte zkušební dobu uvedenou ve smlouvě. Většinou bývá 3 měsíce, ale může být i kratší. Rozvázat pracovní pracovní poměr ve zkušební době můžete kdykoli, z jakéhokoli důvodu nebo i bez uvedení důvodu. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době má být doručeno druhému účastníku zpravidla alespoň 3 dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit.
Otázka autor: Marika Švejdová datum: 20.11.2007
Dobrý den, ráda bych věděla, jak a z čeho se vypočítává nemocenská? Děkuji předem za odpověd.
Výpočet nemocenského není úplně jednoduchý. Velmi zjednodušeně řečeno činí nemocenské za první 3 dny pracovní neschopnosti 25% a za další dny 69% denního vyměřovacícho základu. Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářeních dnů, připadajících na rozhodné období. Rozhodným obdobím je většinou období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, v němž vznikla pracovní neschopnost. Částka denního vyměřovacícho základu se však ještě dále upravuje - za dobu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti se z částky do 550 Kč počítá 90%, z částky 550-790 Kč se počítá 60% a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží, od 15.tého dne pracovní neschopnosti se částka do 550 Kč počítá v plné výši, z částky 550-790 Kč se počítá 60% a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží.
Maximální DVZ činí za prvních 14 dnů 639 Kč, od 15. dne 694 Kč. Maximální denní výše nemocenského činí 160 Kč za první 3 dny pracovní neschopnosti, 441 Kč od 4. do 14. dne a 479 Kč od 15. dne pracovní neschopnosti.
Otázka autor: zuzana Čornyjová datum: 19.11.2007
Dobrý den.
Má zaměstnavatel právo časově omezit dobu po kterou doprovázím nezletilé zdravotně postižené dítě u lékaře? Zaměstnavatel stanovil, 2 hodinovou lhůtu pro doprovod k lékaři je-li to v místě sídla firmy a 5 hodin je-li lékař v Praze. Stanovená doba samozřejmě neodpovídá skutečné potřebě a době čekání u jednotlivých vyšetření a je-li delší nutí mě zaměstavatel čerpat dovolenou. Děkuji za odpověď.
Na uvedenou problematiku se vztahuje ustanovení § 199 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a prováděcího předpisu, tj. přílohy k nařízení vlády 590/2006 Sb. (okruh a rozsah jiých důležitých osobích překážek v práci). Z těchto ustanovení je zřejmé, že zaměstnanec má nárok na povolené volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení. Pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu (a to s náhradou mzdy, pokud jde o doprovod manžela, druha, dítěte, rodiče a prarodiče). Zaměstnavatel nemá právo omezovat uvedenou dobu povoleného volna, avšak o povolené volno musíte předem požádat.
Otázka autor: Renata Buchtová datum: 19.11.2007
Dobrý den, jsem studenta a v červenci jsem měla brigádu, kde jsem podepsala prohlášení. Od srpna chodím pravidelně na jinou brigádu přes agenturu, kde sem také podepsala prohlášení. Ani jeden měsíc jsem si ale nevydělala více jak 5000 Kč. Zajímalo by mě, jestli je nějaká možnost vrácení přeplatku daně, případně jaké doklady si mám od koho vyžádat. Děkuji
O přeplatek daně může poplatník požádat formou žádosti o roční zúčtování daně u svého posledního zaměstnavatele v kalendářním roce. O roční zúčtování může požádat pouze poplatník, který není povinen podat daňové přiznání podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. V případě, že jste podepsala Prohlášení, nezáleží na výši zúčtovaného příjmu, na roční zúčtování máte nárok. O roční zúčtování musíte požádat nejpozději do 15.2. následujícího roku a doložit do tohoto data všechny příslušné doklady (potvrzení o příjmu od všech zaměstnavatelů v příslušném roce, potvrzení o studiu a podobně), případný přeplatek na dani Vám zaměstnavatel vrátí nejpozději v doplatku mezd za březen.