Otázka autor: Sergej datum: 06.11.2007
Dobry den.
Zajma me jaky je procent dane z vydelku?
Z Vašeho dotazu usuzuji, že Vás zajímá celková daňová zátěž včetně případných odvodů a to pro závislou činnost (pracovní poměr nebo dohodu o činnosti, případně dohodu o provedení práce).
Ze svého příjmu odvádíte v případě pracovního poměru nebo dohody o činnosti sociální a zdravotní pojištění v celkové výši 12,5% a dále daň z příjmu - zálohu na daň nebo srážkovou daň podle toho, zda u zaměstnavatele podepíšete prohlášení poplatníka daně z příjmu. Tato daň se pohybuje v rozmezí 12% až 32% z daňového základu (již po odpočtu sociálního a zdravotního pojištění) v závislosti na výši příjmu.
U dohody o provedení práce nevzniká účast na pojištění, neplatíte tedy sociální a zdravotní pojištění, pouze daň v uvedeném procentním rozmezí.
Otázka autor: Věra Gojová datum: 06.11.2007
Přeji hezký den, můj dotaz je : mám plný invalidní důchod od r. 2003, chci a mohu vykonávat práce z domu na počítači - velmi špatně chodím. Sešlo se mi dost nabídek, ale mzdy jsou omezené, tak bych si mohla vzít aspoň dvě zaměstnání. Je to možné a co z toho vyplývá pro mě a zaměstnavatele? Děkuji.
Ano, je to možné, počet pracovněprávních vztahů není nijak omezen. Zaměstnavatele nemusíte o skutečnosti, že vykonáváte ještě další činnost, informovat.
Při souběhu příjmů můžete u jednoho ze zaměstnavatelů podepsat prohlášení poplatníka daně z příjmu, budou Vám poskytnuty slevy na dani, u ostatních ne (z finančního hlediska je pro Vás výhodnější podepsat ho u toho zaměstnavatele, kde budete mít vyšší příjem, bez ohledu na typ pracovněprávního vztahu). V případě, že u zaměstnavatele, u něhož nepodepíšete "prohlášení poplatníka daně" budete mít vyšší měsíční příjmy než Kč 5.000 měsíčně, budete po ukončení roku povinna podat daňové přiznání. Budou-li nižší, může Vám provést tzv. roční zúčtování daně zaměstnavatel, u něhož budete mít "prohlášení" podepsané, a daňové přiznání potom nemusíte podávat. Pro zaměstnavatele žádné omezení nevzniká.
Otázka autor: jitka datum: 04.11.2007
Dobrý den,
jsem ve zkušební době od září. Práce mi ale nevyhovuje kvůli pracovním podmínkám a náročnosti, proto uvažuji o změně. Během zkušební doby jsem ale čerpala 2dny dovolené, 30.10. a 1.11.. Vedoucí mi sdělila, že nárok na dovolenou nemám, ani na její poměrnou část za odpracované dny (podle mě je za každých 21dní je 1/12dovolené -4týdny), a že ani neplacené volno mi dát v této době nemůže, kvůli administrativní náročnost.i?? Dovolenou jsem nakonec uvedené dny dostala, ale s vedoucí mi sdělila, že se to jakoby přepíše až na dny po zkušební době. Znamená to tedy, že nemohu tedy dát okamžitou výpověď ve zkušební době? Díky za odpověď
Vaše vedoucí nepostupuje správně. Dovolenou určuje zaměstnavatel dle § 211 až 223 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Pokud jste se tedy se zaměstnavatelem na poskytnutí dovolené nakonec dohodla, není možné dny čerpání dovolené jakkoli "přepsat", dovolená byla čerpána v určitých dnech. Pokud Váš pracovní poměr ke stejnému zaměstnavateli nebude trvat déle než 60 dnů, náleží vám skutečně dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých odpracovaných 21 dnů, samozřejmě i v případě, že ukončíte pracovní poměr ve zkušební době. Pracovní poměr ve zkušební době tedy zrušit můžete bez dalších podmínek (pozor, nejedná se o výpověď), písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má být druhému účastníku doručeno zpravidla alespoň 3 dny předem.
Otázka autor: Jarmil Hofírek datum: 01.11.2007
dojíždím 60km do zaměstnání s pevnou pracovní dobou trvající 8hod.při nutné návštěvě lékaře v místě bydliště zaměstnavatel proplácí pouze část zameškané pracovní doby.V mých silách není možný návrat do zaměstnání z důvodu špatného spojení.Má zaměstnavatel právo takto postupovat.K lékaři jdu jen nutně a asi 2x za rok.Díky za odpověď.S pozdravem p.J.Hofírek
Na uvedenou problematiku se vztahuje ustanovení § 206 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna a následně je povinen překážku v práci zaměstnavateli prokázat. Vzhledem k ustanovení § 199 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a nařízení vlády č. 590/2006 Sb., okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, se pracovní volno s náhradou mzdy poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně zaměstnance a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a které je schopné péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Z těchto ustanovení vyplývá, že zaměstnavatel může ovlivňovat až do určité míry dobu, kdy zaměstnanec vyšetření nebo ošetření podstoupí s přihlédnutím k tomu, zda vyšetření nebo ošetření půjde provést i mimo pracovní dobu, ale v případě, že potom pracovní volno poskytne, poskytuje ho na nezbytně nutnou dobu, která byla k vyšetření třeba, nemůže ji nijak krátit.
Otázka autor: Štěpánka Drdová datum: 01.11.2007
Ráda bych věděla jak je to se zdaněním příjmů. Studuji a ráda bych si u vás přivydělala. Budu platit SZP a jaké daně? Kolik si vydělám čistého? Máte brigády i na 1-2 měsíce v kuse? Jsem studující VŠ a umím Aj,Nj a částečně Fr.
Drdová
Dlouhodobé brigády nabízíme, zaregistrovat se můžete prostřednictvím našich webových stránek nebo osobně na našich pobočkách.
Pokud jste studentkou (soustavná příprava na budoucí povolání), budete odvádět z hrubého příjmu sociální i zdravotní pojištění a daň z příjmu, avšak vztahují se na Vás některé výhody (nemáte povinný minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění a máte nárok na vyšší slevy na dani).
Sazba sociálního a zdravotního pojištění je 12,5% z vyměřovacího základu, který je většinou roven hrubé mzdě. Po odpočtu sociálního a zdravotního pojištění dostanete základ daně, z něhož vám bude vypočítána daň ve výši 12 až 32% podle výše vašeho daňového základu - následně Vám ale v případě, že podepíšete prohlášení poplatníka daně z příjmu uplatníme slevu na dani až do výše 800 Kč.
Zhruba až do hranice 8.000 hrubé mzdy budete odvádět pouze sociální a zdravotní pojištění, daň žádnou. S rostoucí hrubou mzdou zůstává procento odvodů stejné, ale daň se zvyšuje.
Příklad 1: HM 8.000, SP,ZP 1.000, daň 840-800=40, ČM 8.000-1.000-40=6.960
Příklad 2: HM 9.000, SP,ZP 1.125, daň 948-800=148,ČM 9.000-1.125-148=7.727
Otázka autor: Jiří Koch datum: 01.11.2007
Dobrý den.Mám dotaz.30.10. jsem uzavřel Dohodu o provedení práce na jedn měsíc která začíná běžet od 1.11. 2007 do 30.11. 2007.31.10. my volal zaměatnavatel že mám nastoupit v pondělí tj. 5.11. 2007.Chci se zeptat jestli mám nárok na mzdu za dny 1.11. a 2.11. 2007 když prokazatelně není mojí vinou pozdní nástup.Agentura se kterou jsem smlouvu uzavřel my tyto dny nechce proplatit s tím že jsem tyto dny neodpracoval, ale přece není můj problém že mě firma v chce až 5.11. když mám uzavřenou smlouvu nod 1.11. 2007 díky za brzkou odpověd'
Dohoda o provedení práce se uzavírá v souladu s § 75 a 77 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Z těchto ustanovení vyplývá, že z dohody o provedení práce se neposkytuje mzda, ale sjednaná odměna. V dohodě se uvádí rozsah práce, ale nerozvrhuje se pracovní doba. Z vašeho dotazu nevyplývá, jakým způsobem byla odměna sjednána a kdy a jak měl být úkol proveden, nelze tedy jednoznačně odpovědět.
Otázka autor: Jana Skalová datum: 01.11.2007
Dobrý den,
podle ZP má zaměstnanec v případě návštěvy lékaře nárok na osobní volno , jedná-li se o ošetření nebo vyšetření prováděné ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně zaměstnance, které je schopno potřebnou péči poskytnout a jestliže ošetření nebo vyšetření nebylo možno provést mimo pracovní dobu. Ráda bych věděla, kdo a jak má dokazovat, že ošetření nebylo možno provést mimo pracovní dobu.Může učitelka krátit přímou výchovnou činnost návštěvou zubaře ( preventivní prohlídka) v době ,kdy má pracovat s dětmi ? Zaměstnankyně to vysvětluje tím, že ji lékař na jindy neobjedná.
Děkuji za odpověď.
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, jste citovala správně. Bohužel uvedený předpis již další podrobnosti nestanoví. Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna a následně je povinen překážku v práci zaměstnavateli prokázat. V případě preventivního zubního ošetření je zřejmé, že bude předem známo, a je velmi pravděpodobné, že jej bude možno provést mimo pracovní dobu (lze ověřit např. z ordinačních hodin příslušného lékaře). Jestliže zaměstnankyně o poskytnutí pracovního volna v takovém případě předem nepožádala, nepostupovala správně.
Otázka autor: Simona Jonáková datum: 26.10.2007
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat. Ctěla bych odjed na delší dobu do zahraničí, ale chci si tady i nadále platit zdravotní a sociální pojištění. Můžete mi prosím orientačně říci minimální ceny na příští rok. Do této chvíle jsem zaměstnancem a sociální i zdravotní za mě hradí zaměstnavatel.
A pokud se ze zahraničí vráním třeba za rok, budu mít v pořádku placené sociální pojištění, budu mít nárok na podporu v nezaměstnanosti?
Děkuji za odpověď
V současně době je minimálním vyměřovacím základem pro osoby bez zdanitelných příjmů minimální mzda ve výši Kč 8.000, z níž je vypočteno celkové pojistné Kč 1.080,-. Pojedete-li na delší dobu do zahraničí, můžete se z registru zdravotní pojišťovny odhlásit, nemusíte pak platit zdravotní pojištění v ČR. Ze sociálního pojištění si po dobu pobytu v zahraničí můžete dobrovolně hradit důchodové pojištění. Práva a povinnosti uchazeče a zájemce o zaměstnání stanoví zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Podrobný výklad je uveden na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/pravpov_uch, jsou zde popsány podmínky zařazení do evidence uchazečů a současně podmínky pro pobírání podpory v nezaměstnanosti. S Vaším dotazem ohledně možné podpory v nezaměstnanosti se obraťte na Úřad práce.
Otázka autor: Petr Matoušek datum: 25.10.2007
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat na tři části.
1. Za jakých okolností může zaměstnavatel zrušit pracovní smlouvu okamžitě?
2. z jakých položek se skládá mzda ?
3. Kdy se uzávírá DPČ a kdy prac. smlouva?
Děkuji za odpověď
Váš dotaz obsahuje bohužel velmi širokou oblast. Abychom ho plně zodpověděli, museli bychom citovat přes polovinu zákoníku práce. Prosím, abyste svůj dotaz blíže specifikoval. V tomto okamžiku můžeme zodpovědět pouze první část dotazu, za jakých okolností může zaměstnavatel zrušit pracovní smlouvu okamžitě.
Nejedná se o zrušení pracovní smlouvy, nýbrž okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Dle tohoto ustanovení může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr jen výjimečně, a to ze dvou důvodů - porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem a byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odněntí svobody na dobu delší než 1 rok nebo pro úmyslný tresný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů na dobu nejméně 6 měsíců.
Otázka autor: Libor Pospíšil, DiS. datum: 22.10.2007
Dobrý den,
zajímalo by mne jak to vlastně je s DPČ a s tím, kolik hodin denně mohu pracovat?? Jsem student, potřebuji přivýdělek a 4 hodiny denně mne nikdo nenechá pracovat. Všichni chtějí alespoň 3 dny v týdnu po 8 hodinách.
Nevím však je-li to možné.
Pospíšil
Dohodu o pracovní činnosti a její náležitosti upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v ustanovení § 76 až 77. Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené pracovní doby. Dodržování sjednaného rozsahu se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů (rok). To znamená, že nezáleží na rozsahu hodin v jednotlivých dnech, můžete pracovat např. jeden den 8 hodin, druhý den 8 hodin, další den nepracovat, další den 12 hodin, nebo jeden měsíc každý den 8 hodin, další měsíc nic atd. tak, aby průměr odpracovaných hodin za celou dobu trvání dohody nepřekročil stanovený rozsah, tj. 20 hodin týdně.